Hřbitov v Želči

 

 

 

 

 

 

 
řed rokem  1814 se pohřbívalo  okolo kostela.
Před tím, ale v roce 1785 byl vydán příkaz císařem Josefem II, že v obcích se již nesmí pohřbívat okolo hřbitova, nýbrž se musí zřídit pohřebiště, které bude mimo obec. Tak tomu bylo i v Želči. Byl vybrán obecní pozemek o rozloze 198 sáhů. Pozemek ležel západně za obcí na tzv “Za Poustka”.   Je pravda, že místní naváželi na “nové” pohřebiště a cestu kameny. Se založením hřbitova se otálelo, došlo také i k výměně několika pozemků mezi obcí a Davidem  Opplem čp. 52. Kameny navežené  byly časem použity na obecní rybník.  V roce 1810 byl bývalý příkaz o zřízení nového pohřebiště obnoven.  V obci byla velká úmrtnost v důsledku nemocí (tyfus, úplavice, neštovice atd), a hřbitov okolo kostela byl malý a naprosto nevyhovující. Tehdejší hrobník  Tomáš Schrámek a později  Johann Adam May  se při kopání hrobů  dostali na “čerstvé” mrtvoly. Místní byli nespokojení a pobouření. Příchodem roku 1813 bylo krajským komisařem rozhodnuto, že nové pohřebiště bude na obecních polích.

 

       V polovině února 1814 na následky nějaké zhoubné nemoci umírají švec  Johann Leicht, 23. 2. 1814 jeho synovec Johann Appelmann ( 25. let ), dále umírá Johann Ritt ( 75 let ) a 24. 2. 1814 dcera Johanna  Lagarda – Regina. Johann Leicht byl také poslední kdo byl pohřben u kostela.  25. února 1814 byl pohřeb Johanna Ritta již na “novém” pohřebišti na obecních polích Za Poustka”. Nové pohřebiště posvětil tehdejší farář Josef Wolf. Promluvil k lidem a uklidňoval je, neboť místní nebyli spokojeni s umístěním hřbitova. Hřbitov byl daleko od obce a cesta k němu byla neschůdná. Pohřebiště také nebylo oploceno. Následující den 26. 2. 1814, byl pohřeb Reginy Lagardové, dcerky Johann Lagarda a také pohřeb Johanna Appelmanna.

 

         Po celé tři roky místní pohřbívali na poli tzv. Za poustka”. Bylo tam pohřbeno 30 zemřelých. (viz - seznam-->> ve formátu pdf) Jako poslední na tomto místě byla pohřbena kovářka  Mariane Winklerová dne 16. ledna 1817. I toto místo se jevilo jako malé a navíc nevhodné. Jak místní, tak i církev protestovala. Vše vyřešil tehdejší bývalý učitel Josef Schimeroigel, který nabídl obci školní pozemek na založení nového hřbitova. Dal si podmínku, že když mu nebude vyhověno, že odejde z obce. S obcí vyměnil školní pozemek za 544 sáhů půdy  i když pozemek nebyl tak kvalitní. K založení nového hřbitova byla také ustanovena komise, která  dne 7. února 1817 obě pohřebiště, jak nové, tak staré osobně ohledala, propočítala roční  průměr úmrtnosti a nakonec jak vrchnost, tak církev vše schválila a pozemek k založení nového hřbitova byl připraven.
   
 

další -->>

   
   
   
   
   
   
 
Stránky jsou optimalizovány pro IE 8 v rozlišení 1280 x 800, vyzkoušeno Mozilla Firefox a Opera. Kontakt : K. Kořán email : koran@zelec.net 

Návštěvnost : CNW:Counter   Web v provozu od 17.11.2003, upgrade srpen 2010. Poslední aktualizace : 27.12.2011