Libořice

Ráno 25. května začalo sychravě; na horizontu se vršily obrovské masy mraků. V 8 hodin dopoledne se zvedl silný vítr a lidé se oddávali naději, že se mraky rozptýlí; to se však nestalo, mraky se stahovaly čím dál těsněji a byly čím dál hrozivější. Odpoledne vítr polevil a ve 3 hodiny se mraky začaly vybíjet bouřkou, zcela se setmělo. V 5 hodin silný déšť trochu polevil, ale v 7 hodin večer začal znovu s větší intenzitou. Jelikož bouřka ustala a padal již jen silný déšť, nikdo neměl obavy a bez tušení hrozného neštěstí, které se blíží, šli všichni bezstarostně spát.

Protržení rybničních hrází v Blatně a Stebně, vyvolané průtrží mračen kolem 12. hodiny, vyslalo údolím Zlatého potoka obrovskou přívalovou vlnu o váze dvaceti centů, která vyvracela obří kmeny stromů, s sebou strhávala celé domy i s vnitřním zařízením, zábradlí mostů, zvířata i lidi hráze se protrhly a rozpoutané vodní masy se přelily přes břehy.

Co stálo v cestě, bylo zničeno; domy, kůlny, kamenné zdi – vše se zřítilo a zmizelo pod vodními masami. Lidé se probouzeli, až když voda již vnikala do příbytků. Dobytek ve stájích stál ve vodě a mohl být zachráněn jen s námahou. Několik domů ležících u potoka bylo zničeno, obyvatelé odneseni přívaly; jiní obyvatelé museli utéct na půdy, na střechy a se smrtelným strachem čekat na pokles přívalů. Další se probudili, až když voda vnikala k oknům; obyvatelé těchto domů byli vodou zvednuti a plavali po místnosti; někteří měli to štěstí, když voda již dosáhla ke stropu, že se zachytili stropních trámů nebo hřebíků: hlava se dotýkala stropu, voda sahala až k ústům. Volání o pomoc od dětí i rodičů – nikdo nemohl pomoci. K tomu temná, černá noc. Některým z těchto zachycených se podařilo udržet se po několik hodin v této těžké poloze; ráno byli nalezeni zcela ztuhlí, blízko smrti, vedle nich známky po jejich blízkých.

Některým ze zachycených se podařilo udržet několik hodin v této zoufalé poloze. Ráno byli nalezeni zcela ztuhlí a blízko smrti, zatímco kolem nich zůstávaly stopy po jejich blízkých.

Při rozbřesku byla vidět strašlivá spoušť, celé rodiny se utopily, domy byly zcela nebo zčásti zničeny. V Libořicích a Železné, přičemž druhá jmenovaná obec je vzdálena čtvrt hodiny od Libořic, se oplakává třicet devět lidských životů. U statku Libořice voda zničila školku, zeleninu, květinovou a ovocnou zahradu, pařeniště a skleníky; voda si tam prorazila cestu, tyto pozemky pokrývá bahno na výšku lokte. Krásné chmelové údolí u Zlatého potoka až k ústí Ohře je šíroširoce pustošeno, na několik let je úroda zničena; tisíce kopic tyčí odneseny, hráze protrhány, zahrady strženy a zcela rozryty.

Těžce postiženo bylo také chmelařství. Krásné chmelové údolí podél Zlatého potoka až k jeho ústí do Ohře bylo podle dobového svědectví široko daleko zpustošeno. Tisíce kopic chmelových tyčí voda odnesla, hráze byly protrhány a zahrady strženy a rozryty. Tehdejší zpráva předpokládala, že následky katastrofy budou na úrodě patrné ještě několik dalších let.

V Libořicích dosáhla voda výšky jednoho sáhu; 18 budov bylo zcela zaplaveno, dvě úplně odplaveny a dvě zničeny tak, že hrozí zřícením. V domě čp. 47, který strhly vlny, utonul hrnčíř Bladcha (Blažek?) s manželkou a výměnkář Wenzel Bart s manželkou Annou. V obci zahynula také mladá choť obecního představeného a mlynáře pana Lukše. Manželé a dvě děvečky byli v přízemí, když se přiřítila povodeň. Voda vnikla s prudkou rychlostí okny i dveřmi; pan Lukš křičel na ženu, ať utíká do horního patra. Dvěma děvečkám se podařilo uprchnout na půdu, ale ženu strhla v průjezdu síla vody a vmetla ji do mlýnského soukolí. Pan Luksch v domnění, že je žena v bezpečí, se celou noc snažil zachránit majetek; až ráno se s hrůzou dozvěděl, že jeho manželka, se kterou byl oddán teprve rok, je nezvěstná. Její tělo bylo později nalezeno v mlýnici. Představeného obce postihl těžký úder osudu i jinde, neboť vedle mlýna byl zničen i dům čp. 68. V něm bydlel nádeník Gruß s manželkou, synem a dcerou. Syn v zoufalství prorazil otvor ve stropě a vytáhl sestru na střechu. K rodičům se už dostat nemohl a musel se spjatýma rukama dívat, jak je proud strhl. Tělo matky se dosud nenašlo. V čp. 68 spali všichni tvrdým spánkem, když je vzbudil hukot vod a vnikání vody do bytu. Krejčovský mistr Vanička se s manželkou a dítětem pokusil utéct na střechu, ale byli strženi a utopili se; tři další lidé v téže budově se celé hodiny drželi vysoko zatlučených hřebíků a byli zachráněni. V jiném domě spal zahradnický pomocník s druhým tovaryšem. Voda zvedla postele obou až ke stropu; jeden vyděšeně vyskočil a utopil se, druhý se rukama pevně chytil pelestí a přežil. V Libořicích přišlo o život 15 lidí.