Želeč u Žatce Digitální archiv obce
Vyhledávání v kapitolách 🔍

Želeč v dobovém tisku

Události a příběhy zachycené v dobovém tisku.


Část:
Velká povodeň roku 1872

Libořice

„Nebyl to již potok, byl to dravý proud“
25.–26. května 1872

Jedno z nejpůsobivějších svědectví o katastrofální povodni v údolí Zlatého potoka pochází z Libořic. Zpráva datovaná 28. května 1872, tedy pouhé dva dny po tragédii, zachycuje proměnu zdánlivě obyčejného deštivého dne v noc plnou hrůzy, během níž voda ničila domy, odnášela jejich obyvatele a připravila celé rodiny o život.

Dobové svědectví z Libořic · 28. května 1872

Ráno 25. května začalo sychravě; na horizontu se vršily obrovské masy mraků. V 8 hodin dopoledne se zvedl silný vítr a lidé se oddávali naději, že se mraky rozptýlí; to se však nestalo, mraky se stahovaly čím dál těsněji a byly čím dál hrozivější. Odpoledne vítr polevil a ve 3 hodiny se mraky začaly vybíjet bouřkou, zcela se setmělo. V 5 hodin silný déšť trochu polevil, ale v 7 hodin večer začal znovu s větší intenzitou. Jelikož bouřka ustala a padal již jen silný déšť, nikdo neměl obavy a bez tušení hrozného neštěstí, které se blíží, šli všichni bezstarostně spát.

Protržení rybničních hrází v Blatně a Stebně, vyvolané průtrží mračen kolem 12. hodiny, vyslalo údolím Zlatého potoka obrovskou přívalovou vlnu o váze dvaceti centů, která vyvracela obří kmeny stromů, s sebou strhávala celé domy i s vnitřním zařízením, zábradlí mostů, zvířata i lidi hráze se protrhly a rozpoutané vodní masy se přelily přes břehy.

„Ve 12 hodin v noci se zde v obci Libořice ozvalo volání o pomoc; byl slyšet strašlivý hukot a praskot. Všichni tvrdě spali, jen málokdo z místních obyvatel slyšel volání o pomoc; přivalila se obrovská masa vody. Rychlostí, jakou si lze sotva představit, byly překonány potoky. Nebyl to již potok, byl to dravý proud.“

Co stálo v cestě, bylo zničeno; domy, kůlny, kamenné zdi – vše se zřítilo a zmizelo pod vodními masami. Lidé se probouzeli, až když voda již vnikala do příbytků. Dobytek ve stájích stál ve vodě a mohl být zachráněn jen s námahou. Několik domů ležících u potoka bylo zničeno, obyvatelé odneseni přívaly; jiní obyvatelé museli utéct na půdy, na střechy a se smrtelným strachem čekat na pokles přívalů. Další se probudili, až když voda vnikala k oknům; obyvatelé těchto domů byli vodou zvednuti a plavali po místnosti; někteří měli to štěstí, když voda již dosáhla ke stropu, že se zachytili stropních trámů nebo hřebíků: hlava se dotýkala stropu, voda sahala až k ústům. Volání o pomoc od dětí i rodičů – nikdo nemohl pomoci. K tomu temná, černá noc. Některým z těchto zachycených se podařilo udržet se po několik hodin v této těžké poloze; ráno byli nalezeni zcela ztuhlí, blízko smrti, vedle nich známky po jejich blízkých.

„Volání o pomoc od dětí i rodičů – nikdo nemohl pomoci. K tomu temná, černá noc.“

Některým ze zachycených se podařilo udržet několik hodin v této zoufalé poloze. Ráno byli nalezeni zcela ztuhlí a blízko smrti, zatímco kolem nich zůstávaly stopy po jejich blízkých.

◆

Při rozbřesku byla vidět strašlivá spoušť, celé rodiny se utopily, domy byly zcela nebo zčásti zničeny. V Libořicích a Železné, přičemž druhá jmenovaná obec je vzdálena čtvrt hodiny od Libořic, se oplakává třicet devět lidských životů. U statku Libořice voda zničila školku, zeleninu, květinovou a ovocnou zahradu, pařeniště a skleníky; voda si tam prorazila cestu, tyto pozemky pokrývá bahno na výšku lokte. Krásné chmelové údolí u Zlatého potoka až k ústí Ohře je šíroširoce pustošeno, na několik let je úroda zničena; tisíce kopic tyčí odneseny, hráze protrhány, zahrady strženy a zcela rozryty.

Těžce postiženo bylo také chmelařství. Krásné chmelové údolí podél Zlatého potoka až k jeho ústí do Ohře bylo podle dobového svědectví široko daleko zpustošeno. Tisíce kopic chmelových tyčí voda odnesla, hráze byly protrhány a zahrady strženy a rozryty. Tehdejší zpráva předpokládala, že následky katastrofy budou na úrodě patrné ještě několik dalších let.

V Libořicích dosáhla voda výšky jednoho sáhu; 18 budov bylo zcela zaplaveno, dvě úplně odplaveny a dvě zničeny tak, že hrozí zřícením. V domě čp. 47, který strhly vlny, utonul hrnčíř Bladcha (Blažek?) s manželkou a výměnkář Wenzel Bart s manželkou Annou. V obci zahynula také mladá choť obecního představeného a mlynáře pana Lukše. Manželé a dvě děvečky byli v přízemí, když se přiřítila povodeň. Voda vnikla s prudkou rychlostí okny i dveřmi; pan Lukš křičel na ženu, ať utíká do horního patra. Dvěma děvečkám se podařilo uprchnout na půdu, ale ženu strhla v průjezdu síla vody a vmetla ji do mlýnského soukolí. Pan Luksch v domnění, že je žena v bezpečí, se celou noc snažil zachránit majetek; až ráno se s hrůzou dozvěděl, že jeho manželka, se kterou byl oddán teprve rok, je nezvěstná. Její tělo bylo později nalezeno v mlýnici. Představeného obce postihl těžký úder osudu i jinde, neboť vedle mlýna byl zničen i dům čp. 68. V něm bydlel nádeník Gruß s manželkou, synem a dcerou. Syn v zoufalství prorazil otvor ve stropě a vytáhl sestru na střechu. K rodičům se už dostat nemohl a musel se spjatýma rukama dívat, jak je proud strhl. Tělo matky se dosud nenašlo. V čp. 68 spali všichni tvrdým spánkem, když je vzbudil hukot vod a vnikání vody do bytu. Krejčovský mistr Vanička se s manželkou a dítětem pokusil utéct na střechu, ale byli strženi a utopili se; tři další lidé v téže budově se celé hodiny drželi vysoko zatlučených hřebíků a byli zachráněni. V jiném domě spal zahradnický pomocník s druhým tovaryšem. Voda zvedla postele obou až ke stropu; jeden vyděšeně vyskočil a utopil se, druhý se rukama pevně chytil pelestí a přežil. V Libořicích přišlo o život 15 lidí.

Poznámka: Text vychází z dobového svědectví z Libořic datovaného 28. května 1872. Údaje o počtech obětí a rozsahu škod zachycují informace známé bezprostředně po katastrofě a mohou se od pozdějších soupisů lišit.
• Die Presse, 31. května 1872 – Povodeň v Čechách; zpráva čerpající ze žateckého letáku Šeffelova tiskového podniku Průtrž mračna v údolí Zlatého potoka u Blšan.
• Fremden-Blatt, 31. května 1872 – Povodeň v Čechách.
• Neues Fremden-Blatt, 31. května 1872 – Povodeň v Čechách, zpráva ze Žatce z 28. května 1872.
• Prager Abendblatt, 31. května 1872 – Pustošení v údolí Zlatého potoka.
Digitalizované dobové noviny: ANNO – AustriaN Newspapers Online, Österreichische Nationalbibliothek.
💬 Chcete doplnit tento článek, přidat vlastní vzpomínku nebo upřesnit některé informace? Klikněte sem a pište. Každý Váš příspěvek může pomoci obohatit historii Želče. (0 příspěvků)

Zatím žádný příspěvek. Můžete být první.

Přidat příspěvek

Příspěvek se ihned zveřejní. Nepište osobní údaje jiných osob. Nevhodné příspěvky mohou být odstraněny.