Kostel sv. Mikuláše v Želči

 

 

 

 

 

   

 

áznamy z let 1186 hovoří  o místním kostelu, který byl malý, dřevěný a vyhořel. Kde ovšem stál se neví, ale pravděpodobně  na místě nynějšího kostela.  Roku 1360 v Želči zemřel  tamější farář Mikuláš, po kterém nynější kostel nese jméno. Kostel sv. Mikuláše. Jak ovšem dlouho působil na Želči se nevím. Jeho nástupcem byl Vyšemír, který za dva roky umírá - 1362. Na jeho místo nastupuje Přibyslav z Jeseníku dne 9. prosince téhož roku. Jeho nástupcem byl farář Heindrich, který roku 1370 odchází a jako farář v Želči působí Jan z Nečedic.
      Jan z Nečedic mění za krátko s farářem z Vroutku - dne 10. 2. 1371, který zůstává v Želči do roku 1401. Na tu dobu to byl velice chudý kostel neboť, v r. 1384 musel odvádět 6 grošů na papežskou desátku. Do Želče tohoto roku přichází farář Jakub z Rokycan, který v Želči působí do roku 1408. V Želči se objevuje jistý Jan ze Soběchleb, který úředním příkazem dosáhl odstoupení faráře Jakuba z Rokycan. V roce 1413 je na faře  Jan z Velké Černoce.
     Tehdejší kostel byl již v roce 1622 opatřen zvonem. Byl  vystaven ve slohu gotickém a až v roce 1750 byl přestavěn do slohu barokního, tehdejším patronátním pánem Johannem Františkem Zessnerem   ze Špicenberka do jeho nynější podoby. Před tím, ale 24.března 1725, darovala hraběnka Josefa Kolovrat-Libštejnská zdejšímu kostelu 4 mosazné svícny. Žena J. F. Zessnera – Marie Terezie  Zessnerová pořídila oltář. V následujících letech následovalo ještě mnoho oprav.
    V roce 1825 došlo k poškození malého zvonu a byl naprosto neupotřebitelný. V roce 1826 byl žateckým zvonařským mistrem, rodákem ze Želče ( čp.42 ) přelit. Úbytek na váze po přelití bylo 8 liber. 31. března 1826 byl zvon hotov a vážil 76 liber.
     Po odchodu do penze faráře Wolfa r. 1829 na jeho místo nastupuje jako farář Josef Schmelcer. J. Schmelcer byl údajně velice oblíbený u vrchnosti a v r. 1830 nechává přestavět kostelní chór a varhany. Varhany byly postaveny Ferdinandem Gutem ml., Ferdinandem Gutem st., a Johannem Gutem z Čisté. Náklady činily 290 guldenů. Část ( 110 guldenů ) hradil  tehdejší majitel obce a statků  František  Schreiter ze Schwarnzenfeldu a  zbytek bylo z dobročinných sbírek. Varhany byly tehdy ještě bez pedálů a byly přivezeny na třech vozech. Stejně tak kostelní kůr byl na třech vozech přivezen na náklady obce Antonínem Mayem  ( čp13 ), Tomášem Groschupem ( čp.59 ) a Antonínem Schubertem ( čp.54 ). V roce 1831 daroval Vincenz Zessner, syn někdejšího majitele obce F. Zessnera, 50 zl. na výbavu kostela  a k tomu pár lesních rohů.
 

další>>

Stránky jsou optimalizovány pro IE 8 v rozlišení 1280 x 800, vyzkoušeno Mozilla Firefox a Opera. Kontakt : K. Kořán email : koran@zelec.net 

Návštěvnost : CNW:Counter   Web v provozu od 17.11.2003, upgrade srpen 2010. Poslední aktualizace : 27.12.2011